Odkud pozoruji?

— Pozorovatelna a její lokalita —

Moje pozorovatelna se nachází na střešní terase, ze které mám velmi dobrý výhled na východní až jihovýchodní obzor, přičemž i jih je viditelný sice již přes střechu, ale stále naprosto bez problémů. Zatím jsem nezaznamenal žádný problém s tím, že jsou okolo střechy a betonové plochy, na chvění vzduchu se to totiž projevuje minimálně, možná je to i výškou plochy nad terénem. V dané oblasti se sice bohužel potýkám se značným světelným znečištěním přímo v areálu zástavby i obce samotné (jak je vidět v hlavičce na fotografii v této části stránek) a i když to velký vliv na kontrast obrazu v planetární astrofotografii nemá, na DSO to tady zkrátka moc není. Pořád je to ale pocitově lepší, než v Praze. Velkou výhodou je pro mě hlavně to, že mohu nechávat vybavení v "pohotovostním" a vytemperovaném stavu venku a nemusím vše skládat, jak to bylo u mě dříve nutností. Je to ten největší krok oproti minulým létům, kdy jsem také musel kvůli každému pozorování dojíždět přes hodinu cesty na místo s technikou. U fotografování planet je nutné si na podmínky počkat, četnost pozorování je, zdá se jeden z nejdůležitějších aspektů - jednou to prostě vyjde...

Obec Břežany II. je situována v okrese Kolín, nedaleko Českého Brodu. Oblast celé obce se nachází na kraji Středolabské tabule v nadmořské výšce 258 m n. m. , převážně tedy v rovinatém terénu. Dlouhodobým sledováním větrů, které vanou většinou od západu, se mi podařilo definovat specifické meteorologické podmínky, kdy zde vzniká příznivé laminární proudění vhodné pro fotografování objektů Sluneční soustavy v detailních záběrech.

- Automatická meteostanice Břežany II. (IBEANY 7) -

Tato poloprofesiální meteostanice s relativně přesnými čidly, která bude později doplněna kamerou na sledování skrytého západního obzoru, je nyní používána pro lepší pochopení přidružených meteorologických podmínek v této lokalitě a jejich závislosti na seeingu. Nejsem už tudíž vůbec závislý na samotném zápisu, ale naopak na zpětném posouzení meteorologických podmínek...

Nově, přesněji tedy od 7. 7. 2020 12:00 SELČ, zaznamenávám podmínky přímo z instalované meteorologické stanice pro obec Břežany II. Pro případné predikce a zaznamenávání podmínek jsou data archivována. Pro přístup můžete použít přímo odkaz na WeatherUnderground, nebo instalovat aplikaci na Google Play a najít meteostanici pomocí přiděleného kódu IBEANY7. Výhodou je okamžitý náhled místních podmínek a přesnější predikce počasí. V současné době probíhá kalibrace přepovědí a UV čidel.

- Vybavení -

Čím pozoruji a fotografuji?

Popíšu zde tedy také dále v obrazech optickou část mého vybavení - objektivy, bez kterých bych nemohl vykonávat ani vizuální pozorování, ani fotografické seance. Volil jsem co nejlepší kvalitu optiky s ohledem na kontrast, protože to je při tomto oboru astronomie velmi důležité... Zároveň v následujícím přehledu neuvádím záměrně mé fotografické objektivy ani DSLR, protože je primárně používám na denní účely, i když je pár astrofotografií, které jsem s nimi pořídil.

Další nutnost pro fotografování je odpovídající médium - tedy pro můj účel samozřejmě CMOS kamera, která má rychlé vyčítání fps, vysokou QE (citlivost) a možnost ukládání v bezztrátovém kodeku při odpovídajícím rozlišení vzhledem k použité sestavě a daným podmínkám.

Také bez fotografické, paralaktické montáže, která sleduje pohyb oblohy, se neobejdeme, já osobně jsem si mezi všemi vybral Skywatcher EQ 8 SS, která vyhovuje díky stavbě a univerzálnosti mým nejvyšším požadavkům.

Je samozřejmě také další velké množství fotografických a vizuálních doplňků, které fotografa a pozorovatele posouvají vždy o kousek dál. Může se jednat o filtr, reduktor, závaží, nebo nový barlow a danou sestavu a výsledek to může změnit. Asi nemá cenu se o tom dále rozepisovat jak je to u mě, každý má totiž svou cestu, která se postupem času mění....

Je jasné, že potřebujeme v první řadě dalekohled se kterým je možné bez problémů dosáhnout většího zvětšení, zároveň při dobrém kontrastu a minimální barevné vadě. Na různé planety a objekty potřebujeme různá zvětšení, ale vždy rozhoduje aktuální seeing. Pokusím se zde rozebrat dalekohledy z mého pohledu vhodné k pozorování a fotografování planet, které jsou ještě poměrně cenově dostupné. Účelem není napsat dogma jak má který přístroj vypadat a jaký přístroj je nejlepší na planety, jednoduše proto, že dnes je na trhu opravdu nepřeberné množství přístrojů, které je možné použít třeba i lépe než ty v mém seznamu. Jedná se o mé osobní uživatelské zkušenosti s dalekohledy Sky Watcher a Celestron. Doporučuji zkusit i bazarové nabídky, dalekohled je pořád brán jako věc na zakázku a tudíž to není levná záležitost. Někomu k pozorování stačí i obyčejný achromát, někdo potřebuje velký průměr, vždy je to záležitost osobních - tudíž velmi subjektivních preferencí. Podle dlouhodobých zkoumání a předpokladů jsou optimální zrcadlové dalekohledy o aperatuře 200 - 400 mm s delší ohniskovou vzdáleností (a tedy i menší světelností, tím pádem větším kontrastem), zde se ukazuje výhoda katadioptrických dalekohledů. Nedostižný vzor je možná apochromát 8" cena je ale trošku v nebeských výšinách. Univerzální dalekohled ale také neexistuje. Velmi přínosné je domluvit se se zkušenými pozorovateli na společných akcích, popř. některé navštívit a přístroje na různých objektech vyzkoušet.

Takže si to shrňme, dalekohled pro fotografování či pozorování planet by měl splňovat tyto požadavky:

• průměr dostatečný druhu pozorování 35 - 500 mm pokud nám to dovolí seeing, obecně ale kolem 100 mm Slunce, nad 150 mm Planety a Měsíc, doporučený průměr pro průměrné podmínky v ČR je 250 mm. Při opravdu dobrých podmínkách je ovšem větší průměr nejen při fotografování, ale i pozorování výhodou.
• zvolit správný typ pro daný druh pozorování, předpokladem je čočkový na Slunce či Měsíc a na různé druhy dokumentace, Newton univerzálnější ale méně vhodný, katadioptry na Měsíc...
• minimální, nebo žádná barevná vada
• nižší světelnost nad f/5 a více pro lepší definici středu pole a kontrast
• minimální centrální stínění - kontrast, u fotografování je na menších čipech tento vliv menší, ale určitě ne zanedbatelný
• kvalitu provedení optických ploch a antireflexních vrstev
• vždy možnost perfektní kolimace a seřízení objektivu

Důležité je si uvědomit jaké máme finanční rezervy, popřípadě jaký objekt budeme fotografovat či pozorovat. V následujících příkladech uvádím pouze zlomek relativně dostupných přístrojů použitelných pro planetární obor. Samozřejmě s průměrem roste rozlišení, ale také náročnost na místní podmínky. A ty musíme vzít vždycky v potaz vzhledem k průměru sběrné plochy dalekohledu.

Co se týče montáže, vydalo by pojednání na samostatnou kapitolu, důležité je, aby se dalekohled zvolil podle vypasaných kritérií s co největším průměrem a kvalitou optiky co kapsa dovolí a dle osobních preferencí a místních podmínek. Montáž je ovšem druhá půlka dalekohledu a je nutné volit takovou, která dokáže vést bez problémů zvolený dalekohled při vysokých zvětšeních a udržet jak přístroj tak tedy objekt v poli... Záznamová zařizení jsou na tom podobně a vývoj je natolik překotný, že nemá cenu přímo doporučovat model kamery. Je závislý na druhu pozorování a typu výbavy. Ale stejně pak jde v primární řadě o seeing...