Jaký je stav atmosféry?

— Seeing —

Na této stránce můžete zanechat jednoduché hlášení o právě pozorovaných dobrých, ale i špatných podmínkách (i negativní hlášení má svoji cenu), při pozorování objektů Sluneční soustavy samozřejmě také i ostatních úlohách. Tato hlášení budou zaznamenávána v seznamu chronologicky, obratem po přijetí záznamu. Odeslat můžete i data z pozorovacích seancí, která již proběhla, nemusí být jen aktuální. Položky označené tučně jsou k vyplnění povinné.


Aktuální hlášení o zaznamenaných podmínkách v roce 2020


Datum                            Místo                             Hodnocení seeingu  

1. 3. 2020                       Malé Kyšice                  3/5 dobrý - průměrný   

                       

Dal bych i 3,5 - Mírné vlnění, chvílemi ale fantastické detaily Měsíce v Dřeváku (Meade LB 12''), zvětšení cca 350x, chvílemi i více. Málokdy do ohniska 1524 strkám TV zoom 3-6 mm, tentokrát šly chvílemi i ty 4mm.

Aktualizace: 2. 3. 10:05 SEČ


- Seeing a jeho podoby -

Teorie statistické veličiny


Při výběru pozorovacího stanoviště musíte vždy brát v úvahu blízké zdroje tepla, kouře a také světla. Obecně platí, že lepší jsou pozorovací podmínky na volném prostranství a v okolí vodních ploch (s přihlédnutím k ostatním faktorům a také k vlhkosti). Ovšem nevím, jestli mohu s úplnou jistotou s tímto vyjádřením souhlasit. Nejčastěji skloňované slovo seeing (chvění atmosféry) je totiž pro planetární pozorovatele statistická veličina, tedy pokud budu mít dostatek snímků při klidných chvilkách atmosféry a okolního vzduchu, je možné pořídit dobrý snímek skoro pokaždé, kdy otočím dalekohled k obloze. Seeing se projevuje jako rozmazání (třpytění) obrazu např. hvězdy v důsledku různých teplot a mísení různých vrstev zemské atmosféry a jejich odlišnými optickými indexy lomu. Vliv rozptylu světla v atmosféře klesá s rostoucí vlnovou délkou, proto využíváme IR filtry, které nám dávají sice ostřejší, ale o něco méně kontrastní obraz. Obrovskou roli potom hraje i výběr dalekohledu. Náročnější jsou zrcadlové systémy, zpravidla s vyšším průměrem.  I podle toho, jaký máme v dané lokalitě seeing, vybíráme průměr a typ dalekohledu. Hodnocení seeingu provádím na následující stupnici (tzv. Antoniadiho stupnice).

1/5 (velmi špatný) - chvění značné, hodně nepravidelné, detaily nezřetelné, při nejklidnějším momentu také bez detailů. Typické pro blízkost studené fronty a její přední strany.

2/5 (špatný - podprůměrný) - chvění značné, nepravidelné, při nejklidnějším momentu rozlišeny základní rysy a detaily (Jupiter - pásy, Saturn - prstence, Měsíc - obrys kráteru, středový vrcholek), typické pro průměrné denní podmínky.

3/5 (dobrý - průměrný) - amplituda je proměnlivá, základní rysy rozlišeny, při nejklidnějším momentu sporadicky i jemné detaily stále však roztáhlé nepravidelně na úkor zorného pole (Jupiter - skvrny v SEB, Měsíc - sekundární krátery Copernicus, podrobnosti ve valových rovinách), typické pro nadprůměrné denní podmínky, nebo průměrné noční podmínky. Téměř každé pozorování.

4/5 (velmi dobrý - nadprůměrný) - amplituda je nízká občas přejde na delší časový úsek, jednou za pár minut pomalé a pravidelné, při nejklidnějším momentu rozlišeny jemné detaily (Jupiter - uzly, poruchy, Měsíc - rozlišení např. 200 mm zrcadlem, kolem hranice 2 km), několikrát do roka.

5/5 (vynikající) - amplituda je nízká, nebo žádná přecházející do pomalých amplitud, v nejklidnějších okamžicích se zobrazují velmi jemné detaily (Jupiter - uzle, poruchy, mračna v NEB, Měsíc - rozlišení např. 200 mm zrcadlem pod hranici 2 km), na první pohled i menšími přístroji zajímavé detaily, s většími nad 200 mm vizuálně jako na fotografiích, u nás bohužel jen několikrát za interval roků.

Tip: Kvalitní seeing jsem zažil nejlepší vždy v období kolem jarních měsíců od března do dubna, je to období, kdy se "lámou" termická proudění vzduchu a v tu dobu bývají nejlepší okamžiky například při západu Slunce. Podobná období jsou i kolem měsíců září a října. Když je nad naším územím dlouhodobě tlaková výše a vítr do 5 m/s. je třeba být v nejvyšší pohotovosti! Vůbec nejlepší podmínky jsou v období kdy tlaková výše slábne, je "dusno" u obzoru se blýská ale není slyšet hromy - vzduch se zkrátka nehne... Nejhorší je zima, krásné jiskřivé noci jsou jistotou, že dalekohled nemusím vůbec vytahovat pod hvězdné nebe. S jistotou však mohu říct jediné - vždy je to sázka do loterie... Někdy je nejlepší seeing doslova skrytý, na sekvencích i vizuálně máme pocit, že nebyl ideální, po složení snímků v Registaxu a prvním zatažení za posuvníky ostření s otevřenou pusou zjistíte pravý opak. Sledujte pravidelné mapy Jetstreamů nad Evropou. Pokud je nad ČR "čisto" lze s přihlédnutím k dalším ukazatelům čekat lepší seeing. Jedná se o zmíněné "vyšší proudění"... Naučte se předvídat, jaký směr větru přináší dobré pozorovací podmínky. Například Český hydrometeorologický ústav sleduje vertikální profily rychlosti a směru větru v závislosti na dané výšce, nebo model Ventusky, kde nalezneme několik důležitých ukazatelů pro předvídání podmínek.

Zajímavá z pohledu astronomie a pozorování planet je stránka www.meteoblue.com, kde pro danou lokaci najdeme několik podrobných ukazatelů, pro určení dobrého seeingu a počasí. Pravdou je, že ne vždy tato předpověď vychází na 100%, takže s ní můžeme počítat pouze jako s přibližným předpokladem.

Jetstreamy jsou základním ukazatelem pro seeing a jeho predikci (předpověď), na druhou stranu musíme brát v úvahu i jiné faktrory - turbulence v pozemní a povrchové vrstvě vzduchu, je to vlastně jeden z důvodů proč bývají hvězdárny postavené na vyvýšených místech.

Při hledání vhodného stanoviště, by jste určitě měli brát v úvahu i rozhled do terénu, pro základní určení perfketně fuguje vynikající render.

Dalekohled musí být v teplotní rovnováze se svým okolím. Tepelné konvekční proudy v tubusu znehodnocují obraz delší dobu např. v zimním období, kdy z vyhřáté místnosti přeneseme objektiv do studeného prostředí. Pomáhá chlazení zrcadla pomocnými větráky, nebo ponechání v daném pozorovacím prostředí do vyvážení teplot - temperace. Ideální je venkovní pozorovatelna, kde je vyřešen faktor propustnosti vzduchu v příčkách stěn dvojitým provedením. Pokud je obloha tmavší, zpravidla to znamená vyšší kontrast na kotoučku planety, také čím je planeta jasnější tím menší je výsledný vliv na kvalitu tohoto kontrastního zobrazení. Ovšem míra světelného znečištění i tak není pro tento obor fotografování tolik podstatná. Planety jsou totiž jasné objekty vyžadující poměrně krátké expozice a například při pozorování Měsíce tak velký rozdíl mezi městskou oblohou a oblohou na venkově nebude. Průzračnost atmosféry je také důležitá, ikdyž jemný opar je ideálem například pro fotografování Měsíce. Naučte se znát základní typy mraků pro přibližné určení nadcházejících podmínek.

Rozlišujeme několik možných neklidů vzduchu:

  • nízká výška 0 - 100 m, vzduch, půda, domy ( různá hustota zástavby), samotný pozorovatel, tubus dalekohledu, je možné ovlivnit
  • střední výšky nad 100 m, členitost terénu od 100 km od vrcholků hor, laminární proudění, vodní plochy, rychlé změny teplot, dobré je sledovat tendenci větrů a jejich směr, vyšší rychlost větru vede ke změnám úrovně turbulence
  • vysoké výšky, troposféra, Jetstreamy, atmosférické poryvy, nelze ovlivnit, ale je možné sledovat predikci

I díky členitému terénu a vnitrozemské poloze naší země zde nemáme příliš dobré podmínky pro pozorování planet, lze ovšem vypozorovat jisté meterologické jevy kdy je seeing velmi dobrý. Podmínkou je též stabilnější počasí, ikdyž zde je často proměnlivého rázu... Následující první situace je den před nástupem studené fronty ze západu na naše území, druhá dlouhodobá tlaková výše nad naším územím.